Ztrácíte věci?

Teď mě to tak napadlo, po přečtení jednoho blogu. Kdy já jsem něco naposledy ztratila? Teda myslím tím fyzickou věc. Nepočítám do toho ztrátu energie, iluzí, naděje ...

Ha, už vím, rukavici jsem nedávno ztratila. Takovou tu obyčejnou, černou, co jich u Vietnamců můžete koupit co hrdlo ráčí pár za dvacet korun. Doma mám ještě další dva černé páry, takže není problém. Ale jinak věci skoro neztrácím. Občas někde něco zapomenu, to jo, ale vím kde jsem to zapomněla a vracím se tam. Věci ztrácím jen výjimečně. Možná proto, že mám ve zvyku, se podívat na svoje místo, když od někud odcházím, jestli jsem tam něco nezapomněla. Je to trošku až obsese, protože pokud někde jsem, tak si svoje věci dávám na jedno místo, aby byly všechny pohromadě. A když pak odjíždím, tak projdu všechny prostory i ty, o kterých vím, že jsem si tam opravdu nic nedávala. Dokonce, ač to je s podivem, jsem nikdy nic neztratila ani při mých četných taženích po restauračních zařízeních. V dobách studií bylo běžné, že člověk šel třeba z nákupu a potkal kamarády, kteří někam vyráželi. Ti ho přemluvili (dobře, nebývalo to zas tak těžké) ať se k nim přidá a vyrazil do míst, kam rozhodně neplánoval a s věcma, které by si tam rozhodně nebral. Ale vždycky se mi podařilo dorazit zpátky bez materiálních ztrát. Možná to bylo jen čerstvou mladou myslí, protože kdo ví, jak by to dopadlo teď. Nicméně teď už nežiju tak impulzivně a proto se na každou akci připravím a beru si s sebou jen minimum věcí. 

Ovšem podobnou obsesí neustále své věci hlídat a kontrolovat rozhodně netrpí můj drahý mladší bratr. Když začal chodit do školy, tak se běžně potýkal s problémem, že stále někde něco zapomínal. Nebylo výjimkou, že jeho aktovku donesl domů někdo úplně jiný. Buď já nebo někdo další z příbuzenstva, který ji bezpečně poznal zapomenutou na autobusové zastávce.
Někomu se doma ztrácí ponožky. Slyším to poměrně často. A musím říct, že od té doby co žiju ve dvoučlenné domácnosti, tento problém neznám. Všechny moje ponožky žijí ve stabilních párech. Možná že ty, které vypadají na chlup stejně, si občas svoje partnery prohodí, ale stále zůstávají v páru. Nám prostě pračka ponožky nežere. Asi nějakej fakt dobrej model.