Memento mori

Neodkládejte život na neurčito. Nemusíte se toho dočkat. Jako ránu z čistého nebe jsem se dozvěděla, že umřel jeden známý, který je o deset let starší. Tragická nehoda. Vzpomínám, jak jsme s ním v lednu na jedné akci příjemně popíjeli. Takže to už se nebude opakovat. 

R.I.P.

Černý panter

Dneska to bude o fotkách našeho černého pantera. :-)

Toto je náš malý černý panter.

... kočka motorkářská ...

... zvědavá ...

.... hravá ...

... požitkářská ...

... a má ty nejheboučtější pacičky na světě :-)

Miluju víkendy!

Miluju víkendy. Vstanu si kdy chci, dneska o půl jedenácté třeba, v klidu si udělám čaj a nasnídám se. Vždycky snídám cereální kuličky s kefírem (mlíko nemám ráda). Potom se pomalu probírám a při tom serfuju na netu. Pak asi tak kolem druhé začnu přemýšlet nad tím, že by bylo vhodné si dát něco k obědu a co si udělám. Asi tak po hodině přemýšlení buď začnu a nebo skočím naproti dokoupit co mi chybí. A když se zadaří tak jsem kolem čtvrté po obědě. Jedinou chybkou je, že si na ty dva volné dny naplánuju milion věcí co budu dělat, věci nutné a nudné (úklid), věci zábavnější (číst a případně dočíst některou z rozečtených knih) a věci, kterým se chci dlouhodobě věnovat a zatím jsem ani nezačala (udělat příteli obal na čtečku). A nakonec to stejně sklouzne ve válení se na gauči s notebookem a kočkou jako většinové činnosti. Největší elán mě chytne hluboko v noci a spát jdu dávno po půlnoci jako třeba včera, kdy jsem o půl třetí ráno čistila svému hlodavci klec. Taky se snažím pravidelně chodit ven na čerstvý vzduch, takže buď se du kouknout do města, nebo se projít nebo si večer zajít zaběhat. Ale stejně z toho pak v neděli odpoledne mám provinilý pocit, že z toho milionu věcí, co jsem si naplánovala jsem udělala jen pár. Chyba bude v nereálném plánování, protože je jasné, že nechci zažít víkend v poklusu, kdy bych se na minutu nezastavila abych to všechno stihla. Vlastně místo toho, abych si užila volno a nicnedělání, tak jen myslím na věci, které se mi dělat nechce a zbytečně se tím zabývám.

Dneska se mi dějí samé záhadné věci

Dneska se mi dějí samé záhadné věci. Napřed ráno to vypadalo úplně normálně, dokonce jsem se vzbudila bez větších problémů, protože jsem včera šla spát dřív a to těsně před jedenáctou. Ranní čas odjezdu do práce byl taky takový průměr s šancí dostat se do práce skoro na čas. :-) No a pak to přišlo! Nejprve po mně v práci chtěli stovku na nějakou obskurní stavovskou organizaci o které matně tuším že existuje a myslím si, že její jedinou činností je vybírání členských příspěvků. Tahle organizace je dobrovolná a já navíc nejsem jejím členem. A přece nebudu dávat peníze jen proto, že mi to někdo řekl a že to tak dělají všichni? Někdy mám pocit, že lidi jsou jako ovce. Stačí jim něco říct a 80% se prostě podvolí. Co by se muselo stát, aby se začali bránit? Musel by někdo říct každýho druhýho zastřelíme a ty si druhej? Vyburcovalo by je to k nějaké akci nebo by šli na porážku? Do práce přece chodím proto, abych si odtud peníze odnášela a ne je tam nosila. To by popíralo veškerou logiku.
No a z tohoto rozechvění se mi po zbytek dne dařilo. Zavírat si programy, ve kterých pracuji. Zavřít a zamknout si garáž a pak si jít do auta pro tašku. Neschopnost ukončit program, když ho chci zavřít. Později odpoledne na mě padla únava a já se dostala do útlumu. Tyhle ty dny prostě nemám ráda. :-(

O černé maggii

Dnes to bude o černé Maggii, protože Maggie se jmenuje moje kočička. Pokud tu budou nějaké ty překlepy, tak je to tím, že já ležím s bookem na klíně a jí přišlo jako nejlepší nápad si lehnout před něj na mě. Protože tu byla od rána úplně sama a teď si může na mě ustlat. :-) Když jsem dnes přišla z práce, tak seděla uprostřed chodby a čekala na mě. Tam sedí vždycky, když přijdu přímo z práce. Když přijdu večer, tak rovnou strká hlavu mezi dveře a já ji musím něžně odstrčit nohou, protože jinak mi uteče na chodbu, kde mají sousedi složené nějaké krámy a ona se mi za to schovává a ohromně se u toho baví. To jsme si dneska odpustili, protože jsem přišla brzo. Hned jak jsem položila tašku, tak ji šla očichat a strčila do ní hlavu. Já jsem si mezitím všimla, že v koupelně u umyvadla leží plstěný zajíc, který byl v knihovně ve třetí poličce, což jak jsem včera zjistila je další meta, kterou pokořila ve svých schopnostech všude vlézt. A protože chce, abych se jí věnovala místo psaní sem na blog, tak sem dám ještě její strašidelnou fotku:

... protože takhle vypadá, když ji chytne amok a pobíhá bytem tryskovou rychlostí. :-)

Hokej a pivní limonády

Dnešní večerní program je jasný. Sedím na gauči, koukám na hokej a ochutnávám pivní limonády. Dobře, pivovary tomu asi říkají ochucená piva, ale vzhledem k obsahu alkoholu kolem 2% tomu říkám pivní limonády. Dyť i birrel, kterýmu říkám placebo, obsahuje 0,5% alkoholu. Už jsem vyzkoušela i Gambrinus Limetka  bezinka, ale to bylo na mě moc sladké. Dneska mám na programu Zlatopramen Radler pomeranč a zázvor a Staropramen Cool Grep.

Zlatopramen Radler pomeranč a zázvor mi barvou připomíná komunistickou pomerančovou sodovku. Chutná dost podobně, asi tak jako by se do ní dalo kapku piva. Zázvor, na kterej jsem se těšila asi tak nejvíc jsem tam necítila vůbec. :-( Kdo má rád zázvor, tak ať v Albertu koukne v regálku s asijskýma specialitama po zázvorovým pivu v plechovce, které chutná opravdu po zázvoru a podle mě jako pivo vůbec nechutná, navíc je nealkoholické. Ale je to dobré.

Staropramen Cool Grep je další z variace. Pořád v tom vidím sodovku, grepu v tom cítím trošičku. Chuťový rozdíl od toho předchozího není výrazně velký. Ale má hezčí láhev.
Mysím, že tyhle ty ochucené piva nejsou nic co bych musela příště koupit, ale já sem prostě zvědavá jako opice, takže musím všechno vyzkoušet. :-)

A teď pár informací pro ty, co rádi studují etikety, jako já:

Zlatopramen Radler pomeranč a zázvor: Míchaný nápoj z piva. Složení: pivo (pitná voda, ječný slad, upravený chmel, chmelové produkty), nápojový koncentrát (pitná voda, fruktóza, pomerančový koncentrát, pomerančový extrakt, zázvorový koncentrát, citronový koncentrát, regulátor kyselosti, kyselina citronová, citrát sodný, stabilizátory: arabská guma, karubin; přírodní aroma, antioxidant: kyselina askorbová; barvivo beta-karoten), oxid uhličitý. Baleno v ochranné atmosféře, pasterizováno.

Staropramen Cool Grep: Míchaný nápoj na bázi výčepního piva se sladidly. Složení: pivo výčepní světlé (voda, ječný slad, ječmen, maltózový sirup, chmelové produkty), fruktózový sirup, ovocná složka 2,2% (voda, citrónový, grepfruitový a pomerančový koncentrát, kyselina citronová, regulátor kyselosti: citrát draselný, mléčnan vápenatý, uhličitan hořečnatý, přírodní aroma, stabilizátory: karubin, pektin, sladidla: cyklamát sodný, sacharin, Acesulfam K a Aspartam (zdroje fenyalaninu), antioxidant: kyselina askorbová, barvivo: karmíny), CO2. Pasterováno.

Jo a v hokeji v teď zrovna vedem 3:1. :-)

Školení v Praze a národní hrdost

Vždycky, když se hraje nějaké to sportovní mistrovství v čemkoliv, kde Česká republika postaví víceméně úspěšný tým, tak s jeho postupem k vyšším metám stoupá národní hrdost. A v poslední době si nešlo nevšimnout vlaječek na autech, vlaječek navlečených na bočních zrcátkách aut a bude to pokračovat přátelé! Čtvrtfinále je před náma. Samozřejmě jsem všichni hrdí na ty naše kluky, všechny ty Jágry a Hašky, i když se teď jmenují jinak. Já i Franta od vedle fandíme jak diví, držíme jim palce a protože se rádi družíme, tak nahodíme dresy a jdeme fandit do hospody, protože v jednotě je síla. A po každým vyhraným zápase máme pocit, že jsme tam skoro byli s nima, s těma našima klukama tam na severu. No a když vyhrajou zlato, tak půjdem na náměstí, bouchnem šampus, pořádně se nalejem a budem vyřvávat jací jsou Češi borci, jak to zase všem nandali.
A školení v Praze? To samozřejmě s hokejem vůbec nesouvisí. Jen jsme se včera v práci dozvěděli, že pojedem na školení až do Prahy. Upřímně všichni nemáme rádi školení v Praze, protože je to pro nás z Moravy prostě daleko. A když nám řekli, že pojedem na školení do Prahy, které bude trvat tři hodiny, tak v následující půl hodině padlo spoustu jadrných slov na toto téma. Prostě každý byl blahem bez sebe, že se bude tři hodiny třepat vlakem do Prahy tam pojezdí metrem a po třech hodinách si to zase zopakuje v opačném směru.

Statisticko-kosmetický

Máme sice maličkou koupelnu, ale v ní spoustu různých pixliček, lahviček a tubiček plných více či méně důležitých věcí, věcí pro zábavu a část z nich tvoří dárky. Samozřejmě jsou pěkně barevné, to musí být, jinak by to člověka nelákalo a kosmetické firmy by neměly co žrát. :-) Napadlo mě je všechny spočítat a rozdělit si je podle barev, abych zjistila, která barva vede. Na první pohled je vidět všude spousta růžové. Ne, že bych jela na růžové vlně, ale prostě věci co mám ráda, se hold dělají v růžovém obalu. A přesně taková ta růžová sladká holčičí barva, která se jinak na mých ostatních osobních věcech vyskytuje minimálně. A jak to nakonec dopadlo?
Celkem jsem napočítala 69 kousků. To číslo mě trošku překvapilo. Některé věci to mají "za pár". Nevím jak ostatní, ale já když je něčeho jen trochu na dně tak jsem celá netrpělivá až to dojde. Samozřejmě normálním používáním. A pak se mi vždycky zdá, že ta trocha vydrží neskutečně dlouho.
A teď po barevném zastoupení:
černá a šedá 2 kusy
fialová 5 kusů
žlutá 5 kusů
modrá 5 kusů - jinak moje nejoblíbenější barva. Styďte se výrobci kosmetiky! :-)
oranžová 5 kusů
zelená 6 kusů
zlatá a hnědá 10 kusů
růžová 13 kusů
... and the winner is:
bílá 18 kusů
Takže vyhrála bílá, růžová byla až na druhém místě. Bílá se očividně tváří nenápadně. :-)

Shopping weekend jinak

Nevím kdy přesně začala moje blogová závislost, ale myslím, že to bylo v době, kdy jsem byla doma a nemocná. Strašně ráda si prohlížím obrázky a tak sem objevila tento kouzelný svět. Některé blogy ovšem i čtu, ale pak je tu spousta těch modních a kosmetických, kde je spoustu fotek. A o to mi jde. Jen je to trošku monotematické, protože vždycky se nadhodí téma týdne/měsíce a každý (spíš každá) pak udělá svoji fotokoláž. A téma tohoto víkendu je shopping weekend. :-)
Přijde mi škoda v takhle krásném slunečném počasí pobíhat po nákupních centrech. I když myslím, že je to opět výsadou Prahy, protože u nás na maloměstě prostě nemáme  tyhle obchody a tak se můžeme věnovat zvesela jiným věcem. Ale aby se ekonomika v recesi taky trošku hýbala, tak jsem nakupovala i já! A to sice tři skupiny produktů. V sobotu jsem byla na burze minerálů v Tišnově, kde jsem si koupila zas něco z kamení. Po cestě tam jsme se stavili v Černé Hoře v pivovaru a zakoupili nějaké ty jejich pivní speciály, které jsme pak večer s kamarády popíjeli. A co byla ta třetí věc? Zmrzlina v množství větším než malém, ostatně jako celé léto. :-)  A jako bonus zadarmo jsem se u toho zase trošku opálila, takže začínám mít zase zdravou barvu. :-)

Včera jsem měla ICQ

Včera mi nějak nešlo zavřít ICQ a dneska koukám, že zmizelo úplně. Fajn, včera jsem měla ICQ a dneska nic. Asi jsem si ho nějak záhadně vymazala. No co se dá dělat. Pokusů instalovat si ho se vzdávám rovnou, budu používat to webové jako v práci. Schválně jak dlouho mě to bude bavit?
Dneska se má konečně ochladit a tak budu dělat pizzu. A protože nejsem rozhodně žádný troškař, tak to zase skončí v bezbřehém obžerství.