Takže...
Jo, je to móda, tak se taky přidám. A proto tradááá, můj wishlist za poslední měsíc:
- ať je máti mýho dobrýho kamaráda zdravá, protože je tam podezření na rakovinu
- pak ještě jedno podobný u člověka, kterýho skoro neznám, ale když už tak ho přidávám
- ať mě do příštího týdne přestanou bolet záda, protože mám jet pryč a nevím, jak bych to zvládla s tou bolestí při určitých pohybech
- ať dojedu v pořádku i tady na tom sněhu
- doufám, že ten mražák se jen automaticky odmražuje a že nepřestal fungovat. ať funguje
- ať nemá ten vlak zpoždění, jinak mi ujede přípoj a já si budu muset kupovat nové lístky na další
- ať je před barákem místo na parkování
- ať už to MHD jede, je mi zima
- ať už je konečně pátek
A pak by se tu našly určitě další banálnější přání, které byly intenzivní jen v tom krátkém pomíjivém okamžiku několika minut, nebo i míň.
Prostě nejsem žádná povrchní pinda, co bude tvrdit, že když si nekoupí deset levných blbostí, tak si pak může koupit jednu drahou blbost. Samozřejmě, že nejsem povznesená na materiální věci. Tak jistě, že si kupuju věci, co nepotřebuju. Tak jako všichni, kteří mají větší příjmy než životně nutné výdaje. A přesně to je cílem obrovského kola byznysu, který z nás tyhle peníze potřebuje dostat, protože ho to živí. Více méně nenápadně nás donutit ho v tom podporovat.
A ti, co to čtou, se nemusí nikde registrovat, nic lajkovat, protože za to nedostanou nic.
