sobota 23. června 2012

Závist, zášť a zloba

Nevím proč v této zemi žije tolik zlých a závistivých lidí, kteří pociťují osobní uspokojení, když někomu udělají něco zlého. Někdy to bývá ze závisti, že ten druhý má něco co oni nemají. Nic na tom nemění jestli toho dosáhl zcela náhodou nebo dlouhodobou vlastní prací. Nejhorší je, že s takovými lidmi se potkávám dennodenně. Není to tak, že bych takového člověka potkal jednou za uherský rok. Kde je chyba? Je to dědictví totalitních režimů, které v této zemi vládly od roku 1939 do roku 1989? Je to pozůstatek doby, kdy hlavní heslo bylo "Nehas, co tě nepálí" a to přetrvává do dnešních dní, kdy pokud to okolí necítí jako vlastní újmu, tak se proti takovému chování nijak nevymezuje? Co na tom, že zítra už to jejich újma může být. Je to tím, že desítky let lidé, kteří měli silný morální profil a nebáli se postavit zlu, byli za to perzekuováni nebo nuceni tuto zemi opustit?

neděle 17. června 2012

L'eau de robinet

Není lepší nápad než trávit parné letní dny v žáru města. Vléct se po ulicích jako velbloudi a hledat oázu s chladným stínem. Plánovat trasy tak, aby byly co nejvíc ve stínu. Já strávila víkend pěkně ve městě. Včera jsem potřebovala zajít na nádraží a koupit lístky. A nebyly to jen tak obyčejné lístky na vlak milé děti. Jedny byly do Prahy na Regiojet, druhé sice od ČD, ale zato do Rakouska. Po cestě zpátky jsme se stavili na oběd a já si chtěla dopřát k pití něco opravdu luxusního, zkusila jsem si objednat "L'eau de robinet" čili obyčejnou kohoutkovou vodu. Nevím jestli jste to někdy zkoušeli, ale je to opravdová vzácnost. Vím jen o dvou restauracích, kde vám něco takového přinesou. Pakliže ovšem nejste pes. To vám přinesou skoro všude, kam vás pustí. :-) Opravdu nechápu, proč když přijdu do restaurace na jídlo, dám si tam jídlo, dám si tam pivo a ne jedno, tak proč mi nemůžou donést sklenici obyčejné vody? Nechci žádné třetinky s bublinkama. Copak chci tak moc? Copak by je to zruinovalo? Rozhodně jsme včera v tom horku nebyli jediní s podobným přáním. Prostě pokud nejste pes, tak na to ve většině podniků rovnou zapomeňte.

středa 13. června 2012

Ověřování komentářů a odměna pro moje pravidelné čtenáře

Tak jsem snad zrušila ověřování komentářů. Aspoň doufám.

A protože jsem dneska měla fakt protivný den a tak někomu udělám radost. Odměním všechny své pravidelné čtenáře k dnešnímu dni (teda čtenářky :-) ), klidně obě dvě pokud mi zanechají komentář pod článkem, kde bude uvedeno:
- jestli je opravdu zrušeno ověřování komentářů
- svůj mail (pokud ho nemají na svém profilu k blogu) na který se jim ozvu ohledně kontaktu
- jakou barvu by rády z výběru černá/světle modrá/bílá/červená/světle žlutá, možná je i kombinace!

A o co můžete dostat? To bude překvapení. :-)
Dáme si termín? Vidím to tak na týden, dva. Prostě do konce června.

sobota 9. června 2012

Lakujeme na léto

Dneska to bude o mé velké zálibě a to lakování nehtů. Částečně kvůli práci a částečně kvůli výdrži si skoro nelakuju nehty na rukou, ale zase o to víc se vyřádím na nohou. Vyhovuje mi tam větší plocha a taky to, že obě nohy můžu lakovat pravou rukou. Nehty na nohou si lakuju více méně celoročně, ale v létě si to vyloženě užívám a často to obměňuju, narozdíl od zimy, kdy mě nic nenutí, protože to není vidět. Můj současný výtvor:

Základ 

S krackelovacím lakem

Krakelovací lak jsem vyzkoušela nově koupený od Miss Sporty v modré. Upřímně nadšená z něj příliš nejsem. Zasychal mi v průběhu lakování pomalu i na štětečku. Na nehtech to vypadá nakonec dobře. Ale utvrdilo mě to v tom, že ty tři barvy co mám (černá, stříbrná a modrá) mi už stačí.


čtvrtek 7. června 2012

Funguje to?

Funguje na vás reklama, slevy, akce? No mě tak na půl. Všudypřítomné blogová masáž na kosmetiku Ziaja mě nenechala chladnou, zaujal mě enzymatický peeling. Tak jsem trošku zapátrala, kde by se k němu dalo dostat v kamené prodejně a s překvapením jsem zjistila, že Ziaju prodávají v jedné naší neřetězcové klasické drogérii. Dneska jsem bloumala po městě a za čtvrt zavíračka jsem si vzpomněla, že jsem to chtěla okouknout. Zašla jsem tam, našla jsem regál s kosmetikou a pátrala. Neměli to totiž seřazené podle značek, ale podle produktů. No a taky tam měli kartičku, že při nákupu jakýchkoliv dvou produktů Ziaja dostanu odličovač zdarma u pokladny. No a jak to dopadlo? Peeling jsem našla a k tomu přihodila balzám na rty. Pomerančový. Šla ke kase, zaplatila a nic. Tak jsem se připomněla, prodavačka jako že zapomněla, ale vydala. :-) Takže celá akce tři kousky za 125 Kč, to je myslím dobré. Navíc musím říct, že ten balzám na rty je opravdu dobrej.
A na jaké další akce jsem se nechala nachytat? V H&M probíhala minulý týden akce nakup nad 600 dostaneš kartu na 150 na příští týden. Ehm... Byla jsem tam dvakrát, ale ty krásné letní šaty jsem fakt potřebovala a budou na léto super. :-) No a DM a jejich bodíky, žejo sbírám, sbírám. :-) Někdy mě jejich ceny s porovnání s Rosmannem spíš pobaví, ale zas se mi líbí jejich prodejny. Ale abych byla takový blázen, jako lidi na FB, co nadávají, že z kuponových knížek využijou málo kuponů, to mě teda opravdu netrápí. Taky mám kartu Billa clubu. A to jen proto, že mají prostě dvojí ceny. :-( Kluc card mě vůbec nezajímá. Poměr toho co mi vrátí k útratě mi příjde vyloženě směšný. Dnes jsem viděla u Bati slevu na druhý pár 20%. Pchá! Já si nedávno v Renu koupila dvoje sandále se slevou na druhý pár 50%.
Takže zhodnocení?
FUNGUJE TO!!!
:-)

pátek 1. června 2012

Chceme dress code!

Popravdě já jsem byla vždycky tak trochu rebel a nenechala se ráda omezovat, i když jsem věděla, že nebudu dělat žádné úlety. Prostě mi šlo o ten pocit absolutní svobody. Ale když přijdu ráno do práce a Máňa má dneska elegantní den, ovšem zase přestřelila a pod tenké průhledné žlutozelené kalhoty si vzala černé kalhotky, které nikdo z nás nechtěl vidět, tak nevím nevím. Jiřina už měsíc nechodí v ničem jiném než v teplákách a k tomu sportovním uplém tričku při jejich nadpozemských tvarech je to nic moc.  Jáňa je blázen do sportu, tak dnes vytáhla nějaké to tričko a trošku jetější džíny. Sice hrozí, že si ji někdo splete s uklízečkou, ale co už. Od jisté doby vždycky ráno, když řeším co na sebe, tak si řeknu: ale co, vždyť jdu jen do práce, tam můžu jít klidně v pyžamu. Někdy to u nás vypadá jako na spartakiádním srazu, když se tam potkají dva cvičenci v úborech. Jindy si kolegyňka vezme krátké šortky, které v zimě doladí vzorovaným a punčocháčema. Občas o ni máme trochu strach, když u silnice čeká na odvoz, aby si nezarobila v mezičase. :-) Další co má krásnou hubenou postavu nosí kalhoty divných střihů a k tomu volné mikiny a trička, jako by to měli společné s manželem, který má takové to spokojené kulaté bříško. A někdy ve slabé chvilce si říkám, že by jsme snad měli mít dress code. Vždyť jste ženy, ta se podle toho oblékejte! Jediná, kdo tam nosí sukně jsem já a občas Máňa. Ty ostatní v sukni zatím nebyly spatřeny. Máňa ovšem ví, že ženské reprodukční orgány se nemají zapařovat a proto sedává zásadně se stehnama od sebe. Bohužel i v sukni, i v krátké sukni, i v krátké úzké sukni. Máňa také ví, že není žádná celebrita a tak se tyto její fotky nedostanou na přední stránky bulvárních deníků a je v klidu. A já protože celé léto a i část ostatního období prochodím v sukni, tak na sebe strhávám pozornost mužské části publika. Pravda, v takové konkurenci to není problém být za hvězdu. :-)