Vánoce jsou o radosti z dárků a o radosti z obdarování. Samozřejmě, že ráda dárky dostávám. Nebudu přece tvrdit jako někteří, že bych ani žádné dostat nemusela. Ale ještě raději dárky dávám. Mám prostě radost z obdarování. Baví mě vymýšlet od října co komu dám. Baví mě je doma schraňovat a těšít se, co na to asi řeknou. Ale nejradši mám, když udělají opravdu radost. Když si člověk zapamatuje nějaké to přes rok vyřčené přání a pak se mu ho podaří na Štědrý den splnit. Mám radost, když se mi po všem to vymýšlení podaří trefit do vkusu obdarovaného.
Každý rok slyším plno těch nedárkovačů. Jedna z jejich vět, co si pamatuju: "Dárky se mají dávat, když je to potřeba a ne proto, že jsou zrovna Vánoce." Tuhle větu jsem třeba vůbec nepochopila. Dárky se přece nedávají, protože je to potřeba. Dárky přece nejsou o tom, že budete 23. prosince běhat po obchoďáku a rychle něco nakoupíte, jen aby byla mise splněna. Dárky nejsou o soutěži o to, kdo utratí nejvíc peněz. Mě by ta radost z obdarování prostě chyběla. Já dárky chci!
Žádné komentáře:
Okomentovat