Páni je 3:22, neměla bych jít spát? :-) Jsem sova. Pokud mám víc dní volna než víkend a nemusím podstupovat denně mučení budíčkem v 6 ráno, tak se ustálí můj odchod do postele kolem druhé v noci. A to těžší mám pak návrat do reality všedních dní, kdy v práci začínáme v 7 hodin. Vlastně takhle šíleně vstávám od školky, teda asi od jeslí. Ale jesle si nepamatuju. Pokud vám bude někdo říkat, že si na ranní vstávání zvyknete, nevěřte mu. Nezvykla jsem si doteď. Je to peklo. Nesnáším to. Nechápu, proč se začíná v takovou nelidskou hodinu. Můj mozek stejně nejmíň do 9 ráno spí. Když jsem se o zkouškovém učila, tak jsem chodila občas spát, když se rozednívalo. Teda v letním zkouškovém. Prostě jsem se učila, pak sem si chvíli četla a venku začlo svítat. A teď? Loni před Štědrým dnem jsem šla spát o půl páte, protože jsem balila dárky. Já noc miluju. Všude je klid a já mám najednou spoustu energie a nápadů. Akorát musím jít spát, protože musím ráno vstávat. :-( Ale fakt se snažím. Snažím se chodit spát brzo. Což je přes týden nejdřív v 11. A to ještě výjimečně. A potom pod tíhou spánkového deficitu padám v pátek na hubu. :-)
PS: Nechápu, proč mi to v náhledu ukazuje sobotu a čas 18:34. Ještě poznám hodiny. No ni?
Taky jsem sovís!
OdpovědětVymazat