O černé maggii

Dnes to bude o černé Maggii, protože Maggie se jmenuje moje kočička. Pokud tu budou nějaké ty překlepy, tak je to tím, že já ležím s bookem na klíně a jí přišlo jako nejlepší nápad si lehnout před něj na mě. Protože tu byla od rána úplně sama a teď si může na mě ustlat. :-) Když jsem dnes přišla z práce, tak seděla uprostřed chodby a čekala na mě. Tam sedí vždycky, když přijdu přímo z práce. Když přijdu večer, tak rovnou strká hlavu mezi dveře a já ji musím něžně odstrčit nohou, protože jinak mi uteče na chodbu, kde mají sousedi složené nějaké krámy a ona se mi za to schovává a ohromně se u toho baví. To jsme si dneska odpustili, protože jsem přišla brzo. Hned jak jsem položila tašku, tak ji šla očichat a strčila do ní hlavu. Já jsem si mezitím všimla, že v koupelně u umyvadla leží plstěný zajíc, který byl v knihovně ve třetí poličce, což jak jsem včera zjistila je další meta, kterou pokořila ve svých schopnostech všude vlézt. A protože chce, abych se jí věnovala místo psaní sem na blog, tak sem dám ještě její strašidelnou fotku:

... protože takhle vypadá, když ji chytne amok a pobíhá bytem tryskovou rychlostí. :-)