Nejzbytečnější věc?

V knihkupectví by neměli dělat slevy. Já si totiž pak vždycky něco koupím. Vždycky mám pár knížek na seznamu, co mě zaujaly a tyhle slevové dny jsou v podstatě jen o tom, aby se některá z nich přesunula ke mě domů. Na oplátku se pak přesunou peníze z mého účtu na jejich účet. Virtuálně. Platím kartou. Takže co jsem si dneska koupila? Zámek od Kafky jako komiks. Četla jsem ho kdysi dávno jako knížku. Teď, kdy už jsem starší a nejradši čtu ty obrázky, ho budu mít v obraznější formě. Kecám, stejně ráda čtu i knížky bez obrázků. V knihkupectví ovšem kromě knížek prodávají i různou veteš. Kalendáře, tužky, blbosti, roztomilosti, bonbóny a jednu z nejzbytečnějších věcí. Aspoň teda pro mě. A tou jsou záložky do knížky. Nebudu se tu chvástat, že jsem takovej borec, kterej si pamatuje, kde v knížce skončil a nemusí si ji ničím založit. Ne, že bych to nezvládla, to zas jo, ale moc pohodlné to není, protože to pak chvilku trvá, než to místo najdu. Ale jako záložky používám: účtenky, jízdenky, papírky s poznámkama (a ty pak zoufale hledám, když potřebuju tu informaci, co je na nich napsaná), letáčky a podobný hodnotný materiál. Záložky k tomu vyrobené a určené prakticky nikdy. Vybavuje se mi jen jedna, kterou aktuálně používám. Magnetická. S kočičkou. Vypadala tak krásně, když jsem ji dostala, že jsem se ji rozhodla vyzkoušet. Bohužel při příštím čtení jsem okamžitě zjistila její velikou nevýhodu. Ona je oboustranná a obě strany jsou stejné. Takže když jsem si sepla pár stránek, tak jsem pak musela hledat, na kterém z těch dvou sepnutých míst jsem skončila. Čili jsem běžela pro svou veselou obrázkovou lepící pásku a na jednu stranu si jí kousek nalepila. A teď už vím, že příště mám začít tam, kde je lepící páska. Zajímalo by mě, kde se teď nachází. Myslím, že v knížce Česká strava lidová.