Moje ranní/odpolední rutina: jedu si na rychlostní komunikaci s maximální povolenou rychlostí místy až 100 km/h, zahájím předjížděcí manévr, kdy mám na tachometru 110 km/h a zezadu přiletí jiný účastník silničního provozu, nejčastěji ve Škodě Oktavia, přilepí se mi na zadní část vozu a drží si bezpečnou vzdálenost cca 1 m. Nedávno to jeden ještě vytunil tím, že mi po té, co jsem se vracela do pravého jízdního pruhu, zatroubil na pozdrav. :-)
Pravda je, že takových lidí se trošku bojím, od té doby co jistý pan Lacina vytlačil paní, která ho dle jeho názoru zpomalovala, z dálnice.
Ale dneska mě málem přejel řidič důchodce při parkovacím manévru na vesnici. Bylo to na místě, kde se zastavuje hodně lidí na nákup kvalitních potravin živočišného původu. :-) Byla jsem u auta, dávala si věci do kufru. Viděla jsem přijíždět auto, které chce zaparkovat vedle mě. Moc sem si toho nevšímala, protože zaprvé mi bylo jasné, že chce taky zaparkovat a za druhé, že mě z dálky vidí. Nakročila jsem si od kufru k boku auta a ono vozidlo mě minulo tak o 20 cm a zaparkovalo asi se stejným rozestupem. Tak na to koukám a říkám si: fajn, jak si myslíš že tam asi nastoupím, aniž bych ti to otloukla dveřma? A to teda pomíjím naprosto divný zvuk toho auta co přijelo. A jak tak koukám, tak vidím, jak má v tom autě berle. A najednou mi to došlo. Důchodce! Pozor! Rychle jsem se vrátila zase dozadu za kufr svého auta, pán si couvnul, aby to pak zaparkoval o kousek dál. No a když jsem pak viděla, jak vystoupil ven, s tou berlí, tak mi došlo, že to bylo fakt o fous. Kéž by, když už tihle řidiči, kteří už nedokážou soudně posoudit svoje řidičské schopnosti (bohužel máme jeden případ v rodině), byli aspoň soudní jejich doktoři, kteří jím co dva roky vydávají potvrzení, že jsou na 100% schopní obstát v dnešním provozu. Bohužel mám ale pocit, že to doktor bere tak, že kdo trefí v ordinaci do dveří a pamatuje si vlastní jméno, je schopný řídit auto. :-(
Žádné komentáře:
Okomentovat