Možná tak trochu punk, možná tak trochu looser

Když vidím, jak se všichni honí, aby byli co nejvýkonnější, aby vydělali co nejvíc peněz a přitom učůrávají blahem z toho, že můžou trávit prací veškerý svůj bdělý čas, připadám si ve slabších chvilkách tak trochu jako looser. Všichni tihle egocentričtí extrovertní a velmi vytížení lidé, mi přijdou jako křečci běhající v kole, kteří mají strach se zastavit, protože by mohli zjistit, jak je jejich život vlastně prázdný. Já se odkroutím svých 8 hodina a sbohem a šáteček. Ok, mohla bych se taky honit od nevidím do nevidím, ALE! Když já mám ráda ten svůj klid a čas sama pro sebe. Takže prostě chci mít svůj osobní život. A možná jsem tak trochu punk, protože k těm penězům nemám až tak náruživý vztah. To co mám, mi stačí. Můžu si žít tak, jak chci a to mi vyhovuje. Nepotřebuju se honit od nevidím do nevidím, jen abych si pak mohla kupovat supr čupr značkový věci, abych měla pocit, že si něco užívám a dopřávám. Pro mě je největším luxusem můj volný čas, který se nedá ničím zaplatit. Ok, kdyby přišla kvalitní nabídka, tak pár hodin obětuju, ne že ne. Ale musela by to být krátká a jasně ohraničená akce. Ne výhled na příštích XY let. Prostě nechci trávit svoje nejlepší léta v poklusu a vynahrazovat si to tím, že si budu kupovat šíleně drahé věci, abych měla aspoň trochu pocit, že přece z toho života taky něco mám. Nejsem dravá ryba a nerada plavu s proudem. Svůj čas ráda věnuju svým bližním, lidem které mám ráda nebo lidem, kteří to potřebují. Ať už je to babička, kvůli které zpomalím a zeptám se jí, jestli chce doprovodit přes cestu, protože tahle doba je sakra rychlá a ona si na to už prostě netroufá. Ať už jde stejnou nebo jinou cestou. A nebo je to jedna paní, za kterou chodím do centra sociálních služeb, což je jen vzletně nazvaná čekárna na smrt. Protože vím, že ona aspoň na tu hodinku, dvě bude mít jiný program než koukat do zdi nebo na strop. A pak zcela zjištně věnuju svůj čas lidem, se kterými je mi dobře a mám je ráda. A nemusí to být nijak akční zábava. Stačí jen naprosto obyčejně sedět nebo jít a jen tak si povídat. A z toho mají radost obě strany. Já i oni. Odborně se tomu říká udržování sociálních vazeb. A to mě teď docela dost baví.