Dnes ráno mě probudil zvláštní jemný papírový šustivý zvuk, který se linul z pokoje. Tak jsem přemýšlela, co by to mohlo být. Potkana jsem zavrhla hned, ten v kleci nic čím by ho mohl generovat neměl. Že by kočka? Ale jak by to dělala? A pak mi to došlo! Nechala jsem na stole večer krabici s papírovýma kapesníkama. A takhle to dopadlo:
Samozřejmě v rohu je vidět i pachatel, kterak se vrací na místo činu. Takže jsem to všechno pěkně posbírala a teď si má aspoň čím potkan vycpat domeček. Něco podobného nám kočka dělala s toaletním papírem, vždycky když jsme odjeli někam na celý den, nedejbože přes noc.
A kočka? Ta po dobře vykonané práci zaujala svoji oblíbenou polohu na gauči a občas to zkoukla očičkem
Kočičí klasika, řekla bych. Ale je úžasná ;-)
OdpovědětVymazatS kočkou se člověk fakt nikdy nenudí. Vždycky nachystá nějaký překvapení.
Vymazat