Pro M. jen to nejlepší

Před rokem jsem byla okolnostmi donucena se přestěhovat a začíst vést samostatný život. A při tom všem jsem si řekla: Pro mě je dobré jen to nejlepší! Někteří se divili, proč si kupuju postel za pěticifernou sumu, když oni mají z Ikey za pár korun. Jenže já si prostě řekla, že už bylo dost toho všeho provizoria s tím, že to prozatím stačí a proč nechtít pro sebe jen to nejlepší. A tak jsem pěkně začala v duchu tohodle hesla. Už žádné kompromisy, prostě jen to nejlepší a nebo nic. Proč si prostě nepořídit věci, které se mi líbí? Sice to s sebou neslo delší čas vybírání a přemýšlení, ale proč spěchat? A nakonec se věci začaly otáčet tím správným směrem.
Taky tu mám dvě pěkná Ton křesílka. Ale nakonec došla i na tu zmiňovanou Ikeu. Protože jejich poličky se mi líbily pro svoji jednoduchost. Teď je čeká složitý úkol, pojmout plno mých nových knížek ze zrušené knihovny, které teď u mě našly nový domov.
Samozřejmě nejsem z těch lidí, co by sobě kupovali to nejlepší a pro druhé to nejlevnější. Dřív jsem to vlastně měla spíš naopak. Druhým jsem koupila něco, za co by mi samotnou pro sebe bylo skoro škoda dát tolik peněz. Zatím sice nemám moc nápadů, čím své blízké letos obdaruju, ale za to se mi povedlo koupit pár věcí sama sobě. Tak tímhle směrem by se to ale aktuálně moc ubírat nemělo, protože by to brzo mohlo narušit můj minimalistický styl.

Mise "Vánoce 2014" a její plnění a všechny ty věci kolem

Už to zase začalo. Mise "Vánoce 2014" je zdá se v plném proudu. Letos z toho mám zatím spíš kopřivku. Ne, opravdu nechci všechny svoje blízké obdarovat balíčky z drogerie, kterých je všude přehršel. A na některých je i připravené místo, kam lze napsat jméno obdarovaného. Už mě nebaví nakupovat. Protože nechci dávat dárky jen proto, abych měla tuhle misi splněnou. Ne, že bych to někdy takhle dělala. Jen jsme prostě dřív měla dobré nápady, později aspoň nějaké nápady a teď nic. Temno. Jo, někteří to tak dělají. Jiní dávají to, co se jim líbí a obdarovaný, ať se s tím popasuje podle svého. Všechny ženský v rodině pak dostanou tu samou věc. Paráda. Nechci dávat tuctové nudné dárky. Jenže, co dávat lidem, kteří už všechno mají? Lidem, které vidím vlastně ne tak často a vůbec vlastně netuším, jak vypadá jejich každodenní život.
A pak tu máme i komické situace. Mám nápad na dárek. Jenže je částečně pravděpodobné, že si ho obdarovaný pořídí do té doby sám. Co s tím? Risknout to?
A pak je tu také rozhodování, kde budu na Štědrý den. Možností je víc a já se budu muset prostě rozhodnout. Mám na to sice ještě asi tak měsíc, ale zatím fakt nevím.
Takže stran Vánoc je to zatím všechno zahaleno lehkým diskomfortem. Chce to asi víc punče, který zatím nebyl vůbec žádný! Víc svíček, víc pohody a pustit to všechno za hlavu. Nakonec možná rozjedu ježíškovu dílnu u sebe doma a bude o dárky postaráno. Pro některé už je to nejen v plánu, ale i v procesu výroby.

75tka je prostě neojblíbenější!

Aneb podprsenka není náhrdelník, aby se zapínala za krkem. Holky, už se to naučte, sakra. (Mohla bych přidat i nějaké peprnější slovíčko, to už je dneska taky naprosto běžné, používají je caparti ve školce i pan prezident ve svých rozhlasových projevech). V době internetu, kdy do nás informační dálnice perou různé informace hlava nehlava, je to prostě tak. Nejoblíbenější velikost podprsenky je obvod 75!

Už jsou tam!

Potřebovala jsem se dneska po práci trošku projít, než zapadnu domů a budu tam sedět celý večer na zadku. Jenže čas se nám posunul a když jsem přijela, tak už byla tma. Takže kam se půjdu projít v našem maloměstě? Kouknu se do drogérie, jestli nemají zimní edici krémů na ruce. Vy víte kterých. Teď můžu zodpovědně prohlásit: Už jsou tam! A zatím jsem si žádný nekoupila. To obrovské monstrózní 100ml balení mě odradilo. Tak nějak jsem zjistila, že mám radši menší balení kosmetiky, protože mě pak nudí, jak dlouho trvá to spotřebovat. A samozřejmě rozum mi říká, že krémů na ruce mám doma opravdu dost a dost. Tak hlavně aby mi to vydrželo.

Říjnová výzva

Rok se s rokem sešel a do obchodů se řítí tolik oblíbená zimní edice essence krémů na ruce. Podle mě jsou super, o tom žádná, ale... Já jsem vážně hrozný sysel. Ještě se mi tu někde povaluje předloňský. Loňským s banánem v čokoládě se láduju, teda mažu, v práci. Prostě rozum mi říká, že letos bych si to mohla odpustit a jejich nákup vynechat. A to je opravdu výzva! Jsem zvědavá, jestli se mi ji povede naplnit nebo podlehnu. Něco mi říká, že odolat vanilce bude sakra těžké.

Letní make-up

Takže, když už mám jako ten kosmetický blog, tak vám tu pěkně napíšu, jaký jsem v létě používala make-up...
Počkat, já sem v vlastně v létě nepoužívala vůbec nic. Žádná rtěnka, žádná řasenka, žádná tvářenka, žádný gel na obočí. Prostě nic. A ono to bylo stejně úplně jedno, protože všichni chlapi mi koukali úplně jinam než do obličeje a kvůli ženským se malovat nebudu. :-) Takže si radši kupte nějaké pěkné letní šaty místo řasenky Lancome, protože to vyjde asi tak cenově na stejno, jen pokud výrazně nepřiberete, vydrží vám ty letní šaty hodně dlouho. Já si letos koupila krásné tmavě modré s drobnýma kytičkama na ramínka, dlouhé až na zem. Jsou z hodně příjemné bavlněné látky a tím pádem hodně vzdušné. Možná jsou trošku průhledné, ale z toho si nedělám hlavu. A jako bonus rychle schnou po vyprání. Prostě ideální letní šaty. Takže teď jsme si pěkně připomněli léto. V dnešním deštivém dni to není na škodu. A víte co? Dneska jsem na sobě měla taky šaty. V takové podzimnější variantě. A děly se věci! Pánové mi otvírali dveře a drželi je, doprovázeli mě s deštníkem až k autu. Prostě jsem se cítila jako princezna. Je to fakt zvláštní, co to s těma chlapama dělá. Možná to bylo tím deštivým dnem, že to na ně tak působilo? Protože v létě toho přece jen mají kolem sebe všude plno. A to jsem k nim měla červené martensky v tom nejklasičtějším modelu. Prostě oblékat se jako žena a chovat se jako žena způsobí, že se k vám pánové budou chovat jako gentlemani. A klidně i ti obyčejní v montérkách. Jen jim dát tu šanci. Znám ve svém okolí dost ženských, které se oblíkají jako neurčité "to" a chovají se tak, že těm chlapům prostě nedají šanci jim s něčím pomoct, pokud je potřeba. A přitom pokud jim dáte šanci se chovat jako opravdový muž, oni to opravdu začnou dělat. Jen prostě z vás musí tu ženu cítit. Škoda, že tohle nepředávají matky svým dcerám. Já si na to musela přijít sama, že chovat se ve stylu všechno zvládnu stejně jako chlap, není nejlepší taktika.

Kosmetický blog

Ok, je na čase z tady toho udělat kosmetický blog. Protože... Já mám ráda parfémy. Což je blbé, protože to leze dost do peněz. Ale jsou firmy, co v rámci svého proma do vás budou cpát parfémy i zadarmo! Akorát musíte mít supr čupr blog. Takže... Když už parfém pour femme dávají i chlapům, tak proč by ho sakra nemohli poslat i mně? A já bych jim sem jásavě pak napsala, jak su šťastná, že ho mám, protože ... byl zadarmo. Takhle nějak to přece funguje, no ni? Já chci taky!
Takže od teď se můžete těšit na zajímavosti ze světa kosmetiky od člověka, co do ní není zas takový blázen. A že to bude stát za to. Zavolejte rychle i babičku, ať sleduje můj blog a když to všechno dobře půjde a všichni se budeme snažit, tak do roka a do dne budu zahrnuta kosmetikou zadarmo, tudíž si ji nebudu muset kupovat a budu ji moct rozdávat a prodávat. Yes! A o tom to přece je.