čtvrtek 7. června 2012

Funguje to?

Funguje na vás reklama, slevy, akce? No mě tak na půl. Všudypřítomné blogová masáž na kosmetiku Ziaja mě nenechala chladnou, zaujal mě enzymatický peeling. Tak jsem trošku zapátrala, kde by se k němu dalo dostat v kamené prodejně a s překvapením jsem zjistila, že Ziaju prodávají v jedné naší neřetězcové klasické drogérii. Dneska jsem bloumala po městě a za čtvrt zavíračka jsem si vzpomněla, že jsem to chtěla okouknout. Zašla jsem tam, našla jsem regál s kosmetikou a pátrala. Neměli to totiž seřazené podle značek, ale podle produktů. No a taky tam měli kartičku, že při nákupu jakýchkoliv dvou produktů Ziaja dostanu odličovač zdarma u pokladny. No a jak to dopadlo? Peeling jsem našla a k tomu přihodila balzám na rty. Pomerančový. Šla ke kase, zaplatila a nic. Tak jsem se připomněla, prodavačka jako že zapomněla, ale vydala. :-) Takže celá akce tři kousky za 125 Kč, to je myslím dobré. Navíc musím říct, že ten balzám na rty je opravdu dobrej.
A na jaké další akce jsem se nechala nachytat? V H&M probíhala minulý týden akce nakup nad 600 dostaneš kartu na 150 na příští týden. Ehm... Byla jsem tam dvakrát, ale ty krásné letní šaty jsem fakt potřebovala a budou na léto super. :-) No a DM a jejich bodíky, žejo sbírám, sbírám. :-) Někdy mě jejich ceny s porovnání s Rosmannem spíš pobaví, ale zas se mi líbí jejich prodejny. Ale abych byla takový blázen, jako lidi na FB, co nadávají, že z kuponových knížek využijou málo kuponů, to mě teda opravdu netrápí. Taky mám kartu Billa clubu. A to jen proto, že mají prostě dvojí ceny. :-( Kluc card mě vůbec nezajímá. Poměr toho co mi vrátí k útratě mi příjde vyloženě směšný. Dnes jsem viděla u Bati slevu na druhý pár 20%. Pchá! Já si nedávno v Renu koupila dvoje sandále se slevou na druhý pár 50%.
Takže zhodnocení?
FUNGUJE TO!!!
:-)

pátek 1. června 2012

Chceme dress code!

Popravdě já jsem byla vždycky tak trochu rebel a nenechala se ráda omezovat, i když jsem věděla, že nebudu dělat žádné úlety. Prostě mi šlo o ten pocit absolutní svobody. Ale když přijdu ráno do práce a Máňa má dneska elegantní den, ovšem zase přestřelila a pod tenké průhledné žlutozelené kalhoty si vzala černé kalhotky, které nikdo z nás nechtěl vidět, tak nevím nevím. Jiřina už měsíc nechodí v ničem jiném než v teplákách a k tomu sportovním uplém tričku při jejich nadpozemských tvarech je to nic moc.  Jáňa je blázen do sportu, tak dnes vytáhla nějaké to tričko a trošku jetější džíny. Sice hrozí, že si ji někdo splete s uklízečkou, ale co už. Od jisté doby vždycky ráno, když řeším co na sebe, tak si řeknu: ale co, vždyť jdu jen do práce, tam můžu jít klidně v pyžamu. Někdy to u nás vypadá jako na spartakiádním srazu, když se tam potkají dva cvičenci v úborech. Jindy si kolegyňka vezme krátké šortky, které v zimě doladí vzorovaným a punčocháčema. Občas o ni máme trochu strach, když u silnice čeká na odvoz, aby si nezarobila v mezičase. :-) Další co má krásnou hubenou postavu nosí kalhoty divných střihů a k tomu volné mikiny a trička, jako by to měli společné s manželem, který má takové to spokojené kulaté bříško. A někdy ve slabé chvilce si říkám, že by jsme snad měli mít dress code. Vždyť jste ženy, ta se podle toho oblékejte! Jediná, kdo tam nosí sukně jsem já a občas Máňa. Ty ostatní v sukni zatím nebyly spatřeny. Máňa ovšem ví, že ženské reprodukční orgány se nemají zapařovat a proto sedává zásadně se stehnama od sebe. Bohužel i v sukni, i v krátké sukni, i v krátké úzké sukni. Máňa také ví, že není žádná celebrita a tak se tyto její fotky nedostanou na přední stránky bulvárních deníků a je v klidu. A já protože celé léto a i část ostatního období prochodím v sukni, tak na sebe strhávám pozornost mužské části publika. Pravda, v takové konkurenci to není problém být za hvězdu. :-)

čtvrtek 31. května 2012

Memento mori

Neodkládejte život na neurčito. Nemusíte se toho dočkat. Jako ránu z čistého nebe jsem se dozvěděla, že umřel jeden známý, který je o deset let starší. Tragická nehoda. Vzpomínám, jak jsme s ním v lednu na jedné akci příjemně popíjeli. Takže to už se nebude opakovat. 
R.I.P.

pondělí 28. května 2012

Černý panter

Dneska to bude o fotkách našeho černého pantera. :-)

Toto je náš malý černý panter.

... kočka motorkářská ...

... zvědavá ...

.... hravá ...

... požitkářská ...

... a má ty nejheboučtější pacičky na světě :-)

neděle 27. května 2012

Miluju víkendy!

Miluju víkendy. Vstanu si kdy chci, dneska o půl jedenácté třeba, v klidu si udělám čaj a nasnídám se. Vždycky snídám cereální kuličky s kefírem (mlíko nemám ráda). Potom se pomalu probírám a při tom serfuju na netu. Pak asi tak kolem druhé začnu přemýšlet nad tím, že by bylo vhodné si dát něco k obědu a co si udělám. Asi tak po hodině přemýšlení buď začnu a nebo skočím naproti dokoupit co mi chybí. A když se zadaří tak jsem kolem čtvrté po obědě. Jedinou chybkou je, že si na ty dva volné dny naplánuju milion věcí co budu dělat, věci nutné a nudné (úklid), věci zábavnější (číst a případně dočíst některou z rozečtených knih) a věci, kterým se chci dlouhodobě věnovat a zatím jsem ani nezačala (udělat příteli obal na čtečku). A nakonec to stejně sklouzne ve válení se na gauči s notebookem a kočkou jako většinové činnosti. Největší elán mě chytne hluboko v noci a spát jdu dávno po půlnoci jako třeba včera, kdy jsem o půl třetí ráno čistila svému hlodavci klec. Taky se snažím pravidelně chodit ven na čerstvý vzduch, takže buď se du kouknout do města, nebo se projít nebo si večer zajít zaběhat. Ale stejně z toho pak v neděli odpoledne mám provinilý pocit, že z toho milionu věcí, co jsem si naplánovala jsem udělala jen pár. Chyba bude v nereálném plánování, protože je jasné, že nechci zažít víkend v poklusu, kdy bych se na minutu nezastavila abych to všechno stihla. Vlastně místo toho, abych si užila volno a nicnedělání, tak jen myslím na věci, které se mi dělat nechce a zbytečně se tím zabývám.

úterý 22. května 2012

Dneska se mi dějí samé záhadné věci

Dneska se mi dějí samé záhadné věci. Napřed ráno to vypadalo úplně normálně, dokonce jsem se vzbudila bez větších problémů, protože jsem včera šla spát dřív a to těsně před jedenáctou. Ranní čas odjezdu do práce byl taky takový průměr s šancí dostat se do práce skoro na čas. :-) No a pak to přišlo! Nejprve po mně v práci chtěli stovku na nějakou obskurní stavovskou organizaci o které matně tuším že existuje a myslím si, že její jedinou činností je vybírání členských příspěvků. Tahle organizace je dobrovolná a já navíc nejsem jejím členem. A přece nebudu dávat peníze jen proto, že mi to někdo řekl a že to tak dělají všichni? Někdy mám pocit, že lidi jsou jako ovce. Stačí jim něco říct a 80% se prostě podvolí. Co by se muselo stát, aby se začali bránit? Musel by někdo říct každýho druhýho zastřelíme a ty si druhej? Vyburcovalo by je to k nějaké akci nebo by šli na porážku? Do práce přece chodím proto, abych si odtud peníze odnášela a ne je tam nosila. To by popíralo veškerou logiku.
No a z tohoto rozechvění se mi po zbytek dne dařilo. Zavírat si programy, ve kterých pracuji. Zavřít a zamknout si garáž a pak si jít do auta pro tašku. Neschopnost ukončit program, když ho chci zavřít. Později odpoledne na mě padla únava a já se dostala do útlumu. Tyhle ty dny prostě nemám ráda. :-(

pátek 18. května 2012

O černé maggii

Dnes to bude o černé Maggii, protože Maggie se jmenuje moje kočička. Pokud tu budou nějaké ty překlepy, tak je to tím, že já ležím s bookem na klíně a jí přišlo jako nejlepší nápad si lehnout před něj na mě. Protože tu byla od rána úplně sama a teď si může na mě ustlat. :-) Když jsem dnes přišla z práce, tak seděla uprostřed chodby a čekala na mě. Tam sedí vždycky, když přijdu přímo z práce. Když přijdu večer, tak rovnou strká hlavu mezi dveře a já ji musím něžně odstrčit nohou, protože jinak mi uteče na chodbu, kde mají sousedi složené nějaké krámy a ona se mi za to schovává a ohromně se u toho baví. To jsme si dneska odpustili, protože jsem přišla brzo. Hned jak jsem položila tašku, tak ji šla očichat a strčila do ní hlavu. Já jsem si mezitím všimla, že v koupelně u umyvadla leží plstěný zajíc, který byl v knihovně ve třetí poličce, což jak jsem včera zjistila je další meta, kterou pokořila ve svých schopnostech všude vlézt. A protože chce, abych se jí věnovala místo psaní sem na blog, tak sem dám ještě její strašidelnou fotku:

... protože takhle vypadá, když ji chytne amok a pobíhá bytem tryskovou rychlostí. :-)